Kyselina mravenčí

Jméno výrobku:

Kyselina mravenčí

CAS:

64-18-6

MF:

CH2O2

MW:

46.03

EINECS:

200-579-1

Mol Soubor:

64-18-6.mol

Bod tání

8,2-8,4 ° C (svítí)

Bod varu

101 ° C

hustota

1.22

hustota par

1,03 (proti vzduchu)

tlak páry

52 mm Hg (37 ° C)

index lomu

n20 / D 1,377

FEMA

2487 | KYSELINA MRAVENČÍ

Fp

133 ° F

skladovací teplota

2-8 ° C

rozpustnost

H2O: rozpustný 1 g / 10 ml, čirý, bezbarvý

pka

3,75 (při 20 ° C)

formulář

Kapalina

barva

APHA: „15

Specifická gravitace

1,216 (20 „/ 20“)

PH

2,2 (10 g / l, H2O, 20 ° C)

mez výbušnosti

12-38% (obj.)

Rozpustnost ve vodě

MÍSTNÍ

Max »max

Î »: 260 nm Amax: 0,03
Î »: 280 nm Amax: 0,01

Citlivý

Hygroskopický

Merck

14,4241

Číslo JECFA

79

BRN

1209246

Konstanta Henryho zákona

Při 25 ° C: 95,2, 75,1, 39,3, 10,7 a 3,17 při hodnotách pH 1,35, 3,09, 4,05, 4,99 a 6,21 (Hakuta et al., 1977).

Kódy nebezpečí

T, C, Xi

Prohlášení o riziku

23/24 / 25-34-40-43-35-36 / 38-10

Prohlášení o bezpečnosti

36 / 37-45-26-23-36 / 37/39

RIDADR

UN 1198 3 / PG 3

WGK Německo

2

RTECS

LP8925000

F

10

Teplota samovznícení

1004 ° F

TSCA

Ano

Třída nebezpečnosti

8

Balící skupina

II

HS kód

29151100

Údaje o nebezpečných látkách

64-18-6 (údaje o nebezpečných látkách)

Toxicita

LD50 u myší (mg / kg): 1100 orálně; 145 i.v. (Malorny)

Obecný popis

Kyselina mravenčí (HCO2H), také nazývaná kyselina methanová, je nejjednodušší karboxylová kyselina. Kyselina mravenčí byla nejprve izolována destilací těl mravenců a byla pojmenována po latinské umakartě, což znamená „ant “. Její správný název podle IUPAC je nyní kyselina methanová. Kyselina mravenčí se průmyslově vyrábí zpracováním oxidu uhelnatého s alkoholem, jako je methanol (methylalkohol), v přítomnosti katalyzátoru.
Kyselina mravenčí se vyskytuje jak přirozeně se vyskytující, tak často syntetizovaná v laboratořích. Nejpřirozeněji se vyskytuje v bodnutí a kousnutí mnoha hmyzu, včetně včel a mravenců, jako mechanismus chemické obrany.

struktura kyseliny mravenčí

Chemické vlastnosti

Kyselina mravenčí nebo kyselina methanová je prvním členem homologní řady identifikované jako mastné kyseliny s obecným vzorcem RCOOH. Kyselina mravenčí byla získána nejprve z červeného mravence; jeho běžné jméno je odvozeno od příjmení mravenců, Formicidae. Tato látka se také přirozeně vyskytuje u včel a vos a předpokládá se, že je odpovědná za „bodnutí“ tohoto hmyzu.
Kyselina mravenčí má pronikavý pronikavý zápach. Může být syntetizován z bezvodého mravenčanu sodného a koncentrované H2S04 při nízké teplotě s následnou destilací.

Chemické vlastnosti

Kyselina mravenčí má pronikavý, pronikavý zápach Kyselina mravenčí je prvním členem homologní řady označované jako mastné kyseliny obecného vzorce RCOOH Tato kyselina byla získána nejprve z červených mravenců; její obecný název je odvozen z příjmení mravenců, Formicidae. Tato látka se také přirozeně vyskytuje u včel a vos a předpokládá se, že je odpovědná za bodnutí tohoto hmyzu.

Fyzikální vlastnosti

Čirá, bezbarvá kouřová kapalina s pronikavým pronikavým zápachem. Prahová hodnota zápachu je 49 ppm (citováno, Amoore a Hautala, 1983).

Použití

Kyselina mravenčí je aromatická látka, která je tekutá a bezbarvá a má pronikavý zápach. je mísitelný s vodou, alkoholem, etherem a glycerinem a získává se chemickou syntézou nebo oxidací methanolu nebo formaldehydu.

Použití

Kyselina mravenčí se vyskytuje v bodnutí mravenců a včel. Používá se při výrobě esterů a solí, barvení a konečná úprava textilií a tapet, galvanické pokovování, úprava kůže a koagulačního kaučukového latexu a také jako prostředek snižující srážlivost.

Výrobní metody

Kyselina mravenčí se vyrábí jako vedlejší produkt oxidace uhlovodíků v kapalné fázi na kyselinu octovou. Vyrábí se také (a) zpracováním mravenčanu sodného a mravenčanu sodného kyselinou sírovou při nízkých teplotách s následnou destilací nebo (b) přímou syntézou z vody a CO2 pod tlakem a v přítomnosti katalyzátorů.

Definice

ChEBI: Nejjednodušší karboxylová kyselina obsahující jediný uhlík. Vyskytuje se přirozeně v různých zdrojích, včetně jedu včel a mravenců, a je užitečným organickým syntetickým činidlem. Používá se hlavně jako konzervační a antibakteriální látka v krmivech pro hospodářská zvířata. U lidí vyvolává těžkou metabolickou acidózu a poškození očí.

Biotechnologická výroba

Kyselina mravenčí se obvykle vyrábí chemickou syntézou. Biotechnologické cesty jsou však popsány v literatuře. Za prvé, kyselina mravenčí mohla být vyrobena z vodíku a hydrogenuhličitanu celobuněčnou katalýzou za použití methanogenu. Koncentrací až 1,02 mol.L-1 (47 g.L-1) bylo dosaženo během 50 hodin. Dalším příkladem je tvorba kyseliny mravenčí a ethanolu jako vedlejších produktů mikrobiální fermentací glycerolu s geneticky modifikovanými organismy. V experimentech v malém měřítku bylo 10 gL-1 glycerolu převedeno na 4,8 gL-1 formiátu s objemovou produktivitou 3,18 mmol.L-l.h-1 a výtěžkem 0,92 mol formiátu na mol glycerolu pomocí inženýrsky připraveného E. kmen coli.

Prahové hodnoty chuti

Chuťové vlastnosti při 30 ppm: kyselé, kyselé a svíravé s ovocnou hloubkou.

Suroviny

Hydroxid sodný -> Methanol -> Kyselina sírová -> Triethylamin -> Amoniak -> Methanolát sodný -> Kyselina fosforitá -> OXID UHLIČITÝ -> ROPNÝ ETHER -> Formiát sodný -> Methylformiát- -> HUTNÍ KOKES