Kyselina mravenčí

Název produktu:

Kyselina mravenčí

CAS:

64-18-6

MF:

CH202

MW:

46.03

EINECS:

200-579-1

Soubor Mol:

64-18-6.mol

Bod tání 

8,2–8,4 °C (rozsvícená)

Bod varu 

101 °C

hustota 

1.22

hustota páry 

1,03 (vs vzduch)

tlak par 

52 mm Hg (37 °C)

index lomu 

n20/D 1,377

FEMA 

2487 | KYSELINA MRAVENČÍ

Fp 

133 °F

skladovací tepl. 

2-8 °C

rozpustnost 

H2O: rozpustná 1 g/10 ml, čirá, bezbarvá

pka

3,75 (při 20 ℃)

formulář 

Kapalný

barva 

APHA: ≤15

Specifická gravitace

1,216 (20℃/20℃)

PH

2,2 (10 g/l, H2O, 20℃)

limit výbušnosti

12–38 % (V)

Rozpustnost ve vodě 

MÍSITELNÝ

λmax

X: 260 nm Amax: 0,03
X: 280 nm Amax: 0,01

Citlivý 

Hygroskopický

Merck 

14,4241

Číslo JECFA

79

BRN 

1209246

Konstanta Henryho zákona

Při 25 °C: 95,2, 75,1, 39,3, 10,7 a 3,17 při hodnotách pH 1,35, 3,09, 4,05, 4,99 a 6,21 (Hakuta et al., 1977)

Kódy nebezpečí 

T, C, Xi

Prohlášení o riziku 

23/24/25-34-40-43-35-36/38-10

Bezpečnostní prohlášení 

36/37-45-26-23-36/37/39

RIDADR 

UN 1198 3/PG 3

WGK Německo 

2

RTECS 

LP8925000

F 

10

Teplota samovznícení

1004 °F

TSCA 

Ano

Třída nebezpečnosti 

8

PackingGroup 

II

Kód HS 

29151100

Údaje o nebezpečných látkách

64-18-6 (Údaje o nebezpečných látkách)

Toxicita

LD50 u myší (mg/kg): 1100 orálně; 145 i.v. (Malorny)

Obecný popis

Kyselina mravenčí (HCO2H), také nazývaná kyselina methanová, je nejjednodušší karboxylová kyselina. Kyselina mravenčí byla poprvé izolována destilací mravenčích těl a byla pojmenována podle latinského formica, což znamená „mravenec“. Jeho správný název IUPAC je nyní kyselina methanová. Průmyslově se kyselina mravenčí vyrábí zpracováním oxidu uhelnatého alkoholem, jako je methanol (methylalkohol) v přítomnosti katalyzátoru.
Kyselina mravenčí se vyskytuje jak přirozeně, tak i často syntetizovaná v laboratořích. Nejpřirozeněji se vyskytuje v bodnutí a kousnutí mnoha hmyzu, včetně včel a mravenců, jako chemický obranný mechanismus.

struktura kyseliny mravenčí

Chemické vlastnosti

Kyselina mravenčí nebo kyselina methanová je prvním členem homologní řady identifikované jako mastné kyseliny s obecným vzorcem RCOOH. Kyselina mravenčí byla získána nejprve z červeného mravence; jeho běžné jméno je odvozeno od příjmení mravenců Formicidae. Tato látka se přirozeně vyskytuje i u včel a vos a předpokládá se, že je zodpovědná za „bodnutí“ tohoto hmyzu.
Kyselina mravenčí má štiplavý, pronikavý zápach. Může být syntetizován z bezvodého mravenčanu sodného a koncentrované H2S04 při nízké teplotě s následnou destilací.

Chemické vlastnosti

Kyselina mravenčí má pronikavý, pronikavý zápach Kyselina mravenčí je prvním členem homologní řady označované jako mastné kyseliny obecného vzorce RCOOH Tato kyselina byla získána nejprve z červených mravenců; její obecný název je odvozen od rodového jména mravenců Formicidae Tato látka se přirozeně vyskytuje také u včel a vos a předpokládá se, že je zodpovědná za bodnutí tímto hmyzem.

Fyzikální vlastnosti

Čirá, bezbarvá, dýmavá kapalina se štiplavým, pronikavým zápachem. Prahová koncentrace zápachu je 49 ppm (citováno, Amoore a Hautala, 1983).

Použití

Kyselina mravenčí je aromatická látka, která je tekutá a bezbarvá a má štiplavý zápach. je mísitelný s vodou, alkoholem, etherem a glycerinem a získává se chemickou syntézou nebo oxidací methanolu nebo formaldehydu.

Použití

Kyselina mravenčí se vyskytuje v bodnutí mravenců a včel. Používá se při výrobě esterů a solí, barvení a povrchové úpravě textilií a papírů, galvanickém pokovování, úpravě kůže a koagulačnímu kaučukovému latexu a také jako redukční činidlo.

Výrobní metody

Kyselina mravenčí se vyrábí jako vedlejší produkt oxidace uhlovodíků v kapalné fázi na kyselinu octovou. Vyrábí se také (a) zpracováním mravenčanu sodného a mravenčanu sodného kyselinou sírovou při nízkých teplotách s následnou destilací nebo (b) přímou syntézou z vody a CO2 pod tlakem a v přítomnosti katalyzátorů.

Definice

ChEBI: Nejjednodušší karboxylová kyselina, obsahující jeden uhlík. Vyskytuje se přirozeně v různých zdrojích včetně jedu včelího a mravenčího bodnutí a je užitečným organickým syntetickým činidlem. Používá se hlavně jako konzervační a antibakteriální činidlo v krmivech pro hospodářská zvířata. Vyvolává těžkou metabolickou acidózu a poškození oka u lidí.

Biotechnologická výroba

Kyselina mravenčí se obecně vyrábí chemickou syntézou. V literatuře jsou však popsány biotechnologické cesty. Za prvé, kyselina mravenčí by mohla být vyrobena z vodíku a hydrogenuhličitanu celobuněčnou katalýzou pomocí methanogenu. Během 50 hodin bylo dosaženo koncentrací až 1,02 mol.L-1 (47 g.L-1). Dalším příkladem je tvorba kyseliny mravenčí a ethanolu jako vedlejších produktů mikrobiální fermentací glycerolu s geneticky modifikovanými organismy. V experimentech v malém měřítku bylo 10 g.L-1 glycerolu převedeno na 4,8 g.L-1 formiátu s objemovou produktivitou 3,18 mmol.L-1.h-1 a výtěžkem 0,92 mol formiátu na mol glycerolu za použití upraveného kmene E. coli.

Chuťové prahové hodnoty

Chuťové vlastnosti při 30 ppm: kyselá, kyselá a svíravá s ovocnou hloubkou.

Suroviny

Hydroxid sodný-->Methanol-->Kyselina sírová -->Triethylamin-->Amoniak-->Metanolát sodný-->Kyselina fosforečná-->oxid uhelnatý-->petrolejový ether-->mravenčan sodný-->methylformiát-->METALLURGICKÝ KOKS